Čelit tváří v tvář nekoordinovanosti lidí, je pro nás produkční vždy trochu psychicky náročné. V životě obecně. A tím spíš na svatbách. Čím víc svatebních hostů, tím víc xanaxu do ledvinky každé produkční.
Přestože jsme tedy na veselku pozvány pouze jako hosté, máme v takové chvíli dvě možnosti. Buď se naším nejlepším přítelem stane placatka plná slivovičky nebo starý dobrý megafon.
Devět z deseti svatebních hostů nedoporučuje, ovládat druhé pod vlivem prvního.
V posledních dnech jsem se na toto téma setkala s pár poznatky, které jsem pro vás sepsala.
Jako produkční s megafonem se stanete nechvalně proslulou
K někomu, kdo zvučně hovoří do kónického kusu plastu, organizuje házení šipek na nafukovací balonky nebo chytání molitanových rybiček, zkrátka nemůžete mít ambivalentní vztah.
Produkční s megafonem se tak stává novým synonymem pro věci, které buď milujete nebo nenávidíte.
Jednoduše řečeno, produkční s megafonem is the new koprovka, octové brambůrky, pizza Hawai, baseti, přijetí Eura, Jim Carrey, boty Crocs nebo tvorba Davida Černého.
Společnost se zcela přirozeně rozdělí na dva tábory.
V prvním usednou kolem ohně tzv. oceňovači – ti, kteří vědí, že bez megafonu by to moderování závodu na skákacích balonech rozhodně nebylo takové.
Ve druhém zapalují pochodně lidé, z jejichž úst nejčastěji šlehá věta: „Ať už ta holka, přestane mluvit do toho megafonu!“
Všem kritikům můžete ale vždycky vmést do obličeje neprůstřelnou odpověď toho dne: „Přála si to nevěsta!“
Jako produkční s megafonem chtě nechtě vystoupíte z davu
Nejčastější větou směrem k vám se stane: „Kde máš megafon?“
A ne zcela dobrovolně začnou přicházet pokyny znějící: „Zařiď to.“
Na poslední absolvované svatbě byl harmonogram napjatý, proto jsem se rychle po příjezdu převlékla z cestovních šatů do šatů svatebního hosta. Přezula si vansky, nanesla rtěnku, do levého podpaží přitiskla psaníčko a přes pravé rameno přehodila megafon. Téměř okamžitě po seběhnutí schodů mě odchytla kolem procházející fotografka se slovy: „Ty jsi Terka!“
Hlavou mi prolétlo zamyšlení, proč se mi podezřele často stává, že mě lidi, které jsem v životě neviděla, oslovují jménem.
„Noo, jo jsem. Jak… jsi to poznala?“ dotázala jsem se zmateně. „No podle vlasů a megafonu. Tady máš seznam lidí, které budeš vyvolávat až se budou fotit skupinky,“ řekla bez většího rozmýšlení.
Tak doufejme, že si to přála nevěsta…
S megafonem si na svatbách můžete užít spoustu zábavy
Můžete tam hlasem životem ošlehané Tiny Turner nahrát hlášku „tři rumy!“ a každou více i méně vhodnou chvíli ji pouštět.
Můžete si do něj prdnout a zesílit hlasitost na maximum anebo pomocí sirény předstírat, že na statek míří sedm policejních aut.
Aktivity, kde se megafon zcela nezpochybnitelně hodí:
✓ Organizování špalíru (vždycky, ale opravdu vždycky jsou lidi, kteří neví jak špalír vypadá)
✓ Organizování společného focení (vždycky ale opravdu vždycky je někdo, kdo stojí zády)
✓ Koordinace jakéhokoliv přesunu z bodu A do bodu B (pravidelně se jeden host při přesunu na obřad ztratí)
✓ Oznam o zahájení krájení dortu (minimálně jeden strýc vám pak řekne, že nevěděl, že už se krájí)
✓ Oznam o zahájení židličkované (nejdřív se nikomu nechce, ale pak se o židli klidně i poperou)
✓ Oznam o zahájení svatební noci (přehrávat zde hlášku tři rumy možná ovšem není simply the best)
Jako produkční s megafonem se občas nevyhnete sabotáži
Můj kluk mi ráno po poslední svatbě, na které jsem byla, přinesl jednu alkalickou baterii typu D, jinak zvanou „buřtík“. Podával mi ji se slovy: „Můžeš si ji zase vrátit do megafonu, včera jsem ji radši vyndal.“
Děkovně jsem se na něj usmála a chápavě pronesla: „ Áhá. Jako aby do něj v noci nehulákali lidi..!“
„Ne ty“, odpověděl.
Obrázek k dnešnímu článku dokreslila, v rámci autorského čtení 14. 6. 2022, Vendy Bauerová
2023-06-20, TT
