Přetopená nákupní centra, americké vánoční koledy linoucí se z reproduktorů, stres, nevkusná vánoční osvětlení, způsobující epileptický záchvat i nám co epilepsií netrpíme, čůrek potu, který stéká po zádech při čekání ve frontě na poště.
Tak tohle se nás produkčních netýká.
Naše povolání je totiž každoroční celoroční výcvik na tuto chvíli - předvánoční čas.
Nákupní centra zásadně nenavštěvujeme, protože to v nich zabere moc času, který nemáme. Píseň Last Christmas snadno přeslechneme, jelikož vyřizujeme pomocí sluchátek v uších telefonní hovory. Objednat dárky přes e‑shop zvládneme s klidem, i když přitom měříme míry herečkám nebo soklům. Poštou radši nic neposíláme, ale když, vezmeme si pod kabát funkční triko, které všechen případný pot vsákne.
Na úvod by bylo dobré zmínit, že se řadím do kategorie vánočních lidí a za své ponožky, náušnice, brože, čelenky a svetry se nestydím. Tento pocit ráda přenechám ostatním.
Loni jsem dostala v práci od Luc vánoční hvězdu v květináči. Byla jsem nadšená a ptala se jí, jak mohla tušit, že to je něco přesně pro mě. Odpověděla, že ji to přišlo vhodné pro někoho, kdo má na stole hrneček s nápisem Miluju Vánoce.
My produkční jsme profesně nastaveni na to, abychom poznaly, kdy je ta správná chvíle začít plánovat. A to cokoliv.
Já ale vím, že jsem dostala do vínku jednu superschopnost navíc. Jsem totiž speciálně nastavena na plánování vánočních večírků.
Dobrý time management umožní, zvládnout jich klidně šest v šesti dnech.
Nejen bible totiž ví, že sedmého dne je dobré odpočívat.
Správné načasování si začnu rozmýšlet asi v polovině listopadu. Zatím ovšem pouze sama pro sebe, okolí na to obvykle není touto dobou ještě připraveno. Reklamní masáž v supermarketech už sice jede ve velkém, ale představa ozdobených stromečků, napečeného cukroví nebo nedejbože balení dárků je v hlavách lidí ještě daleko.
Důležité je, jít na to obezřetně.
Atmosféru Vánoc začnete šířit pomalu. Jakmile se přiblíží prosinec, můžete začít s první kategorií lidí ze svého okolí, jinak zvaných „ti co mají Vánoce v podstatě rádi“.
Koupíte si kapesníčky s vánočním motivem a zcela omylem rozbijete v kanceláři lahvičku s vánočním aroma. Po dvou dnech inhalování příchutě jehličí jsou vaši.
Když do společných prostor nainstalujete jmelí, podprahově informujete sekci „ti, kteří Vánoce registrují, ale zatím neřeší”, že možná kromě Vánoc přijde brzy na řadu téma vánočního večírku.
Jakmile překlenete debatu o termínu, různé změny místa a důvody proč to nemůže být pondělí, ale měl by to být pátek, mohlo by se zdát, že je vyhráno. Není tomu tak. Přichází totiž na řadu přesvědčit k účasti skupinu „ti kteří Vánoce nemají rádi“. Můžete je zkusit zaujmout historkou, jak jste jehličí použité na výzdobu, profesionálně odoperovali ze stromu v parku před domem. Zahradnickými nůžkami. V jedenáct v noci. Alespoň část to většinou ohromí a potvrdí vám účast na důkaz uznání.
Na řadu přichází nejtěžší kalibr „ti kteří Vánoce nemají rádi, a nemají rádi ani vánoční svetry.“ Ze zkušenosti vám mohu radit jen jednu věc. Těmito zloději Vánoc, které nepřesvědčí ani Mark Darcy v legendárním svetru se sobem, si nenechte zkazit náladu.
Když je místo, termín a účast potvrzena, chvěje se vzrušením i jehličí ve váze. Přichází zásadní fáze plánování - dát o večírku všem vědět zábavnou grafickou formou. Pokud vás stejně jako mě pošle grafik do háje, nezoufejte. Dejte mu najevo, kdo je tady produkční (čti všehoschopný) a vytvořte pozvánku sami.
Inspirovala jsem se nějakým přednastaveným vzorem s motivem vánočního svetru a pojmenovala náš večírek Make vánoční svetry great again*
*or not
Překvapivě to mělo úspěch. Nepřekvapivě většina lidí využila or not.
Letos mě čekají ještě čtyři vánoční večírky. Z těch již absolvovaných, mám pár zajímavých poznatků:
- dělat vánoční večírek jako dopolední brunch, je skvělý nápad
- nazývat ho brunchírek přijde vtipné jen vám
- pokud se jedná o večerní večírek, zvolit karaoke jako zábavu na prolomení ledů, je skvělý nápad
- jakmile jsou ledy prolomeny a dojde vám, že to vůbec nebyl skvělý nápad, nedá se s tím už nic dělat
- pokud zvolíte karaoke, zařiďte, aby nikdo nepořizoval obrazový záznam
- radši ani zvukový…
- na zadržení škytavky má každý zaručený recept, který ale zrovna na vás nefunguje
- když na pozvánku napíšete, že je to večírek ve vánočních svetrech, lidé mají tendenci spíš nepřijít
- lidé obecně nemají rádi vánoční kostýmované párty
- někteří lidé nemají rádi Vánoce
- když vyzdobíte stoly vázičkami s větvičkami a mašličkami, některé lidi to vůbec nezajímá
- jsou lidé, kteří by byli schopni rozbalovat dárek ve chvíli, kdy rozbaluje někdo jiný
- nebýt vás, nikoho by nenapadlo udělat si společnou fotografii (proti které všichni zprvu protestují, ale potom ji spokojeně umisťují na sociální sítě)
- dobře si přečtěte místo srazu. Kavárna Slavie a Café Louvre není to samé. Naštěstí se v předvánočním čase odehrává vánoční setkání téměř v každém podniku, takže se vás všude případně někdo ujme
Kamarádka Anežka nedávno prohlásila, že nemám na práci snad nic jiného, než organizovat pořád nějaké vánoční večírky. Nejdřív jsem se trochu urazila, ale potom mi došlo, že je to pravda, takže bylo všechno v pořádku.
Krásné je, že i přes svou zmíněnou superschopnost se stále něco učím. Letos jsem například zjistila, že pokud se rozhodnete dávat si dárky formou tzv. „tajného Ježíška“, existuje na to mobilní aplikace. Jak řekla ilustrátorka Terka: „Za našich mladejch let se nastříhaly papírky a hodily se do klobouku.“ Největší překvapení pro mě ovšem bylo objevení Whamageddonu. Tedy hry, jejímž cílem je proplout celým prosincem až do Štědrého dne s tím, že nesmíte nikde slyšet píseň Last Chrismas. Když zaslechnete, končíte.
V našem produkčním světě by pravidla hry zněla trochu jinak. Končí ten, kdo před námi prohlásí něco jako „Vánoční večírek? Aha tak tam nepřijdu.“
Produkční jsou jako Vánoce.
- veselé
- klidné
- pohodové
- plní ta nejtajnější přání
- snaží se o to, aby byli lidé spolu (ideálně v jeden čas na jednom místě)
- většinou se díky nim dobře najíte (tedy ne, že by vám snad uvařily, jsou jen zprostředkovatelé)
- umí vás potěšit
- umíte je nesnášet
Zkrátka jak zpívá Billy Mack, jsou všude kolem nás a můžeš se na ně spolehnout.
A jak by řekl Forest Gump, kdyby ho to napadlo:
„Produkční jsou jako včelí úlky. Nikdy jich nemáš dost.“
Hezké Vánoce!
2021-12-21, TT
