Když máte to štěstí a pracujete v organizaci, kde produkční není zároveň office manažerka, grafik, PR specialita, správce sociálních sítí, fundraiser, uklízečka nebo jazykový korektor, měli byste si uvědomit, že máte štěstí.
Tenhle článek je o tom, že byste všechny tyto kolegy měli umět ocenit a neztěžovat jim už tak těžkou práci, kterou s vámi občas mají. Berte to klidně jako malý návod, jak je zbytečně nenasrat.
Office manažerka
Zásadní člověk a dost často také šedá eminence celé organizace. První, s kým přichází vaše návštěvy do styku. Bývá to také nejmilejší a nejschopnější člověk (s nejmenším platem). Samozřejmě, že náplní její práce je být tzv. „k dispozici“, ale měli byste si ji předcházet a neštvat ji každou blbostí, na kterou si vzpomenete. Nepřekvapivě je tato pozice obsazovaná zpravidla ženami (jen si někdy všimněte kolik věcí a v jakém pracovním prostředí musí denně s úsměvem zvládnout).
Office manažerce to občas můžete ulehčit, proto:
- si noste klíče nebo vstupní kartu, aby vám pořád nemusela běhat otevírat
- když přivedete návštěvu a budete chtít, aby vám připravila kávu, buďte konkrétnější než „jedno kafe“
- pokud celé dopoledne neúspěšně řeší se správou budovy, že u vašich vstupních dveří upadla klika, varujte každého, kdo vchází s klikou v ruce a nadechuje se
- když si tiše postěžuje, že celé dopoledne píše jeden e‑mail, jelikož ji stále někdo vyrušuje nebo k něčemu odvolává, neptejte se jak to vypadá s opravou kliky
- pokud už několik týdnů nefunguje bzučák na dveřích a ona musí každému běhat otevírat, vyvarujte se poznámek typu: „To je fajn ne? Alespoň máš trochu pohybu.“
- když se vám udělá zle tak, že s vámi musí odjet do nemocnice, přineste jí druhý den květinu
Pamatujte, že:
- má většinou přehled o tom, kdo jak čerpá dovolenou
- má většinou přehled o mnohem více věcech
- nejlépe zjistíte, co všechno dělá, když o ni přijdete
- když musí office manažerka pořád běhat ke dveřím, kávu by vám taky mohla vařit produkční, a ta by pravděpodobně použila funkci kávovaru – velikost: „normální“, chuť: „normální“
Grafik
Vzájemné naladění grafika a produkční se může lišit podle toho, jestli spolu sdílí kancelář nebo ne. Ti šťastnější grafici mají ve firmách samostatný tichý kamrlík. Těm ostatním nezbývá než pořídit si dobrá protihluková sluchátka.
Grafici jsou vlastně takoví umělci. Citlivé duše a většinou introverti. Když mají tu smůlu a sdílí s vámi kancelář, berte na ně ohled.
Pokud vám říká, že dnes nemá náladu, nemluvte na něj. Obecně na něj moc nemluvte a už vůbec v jeho přítomnosti hlasitě a často netelefonujte.
Pokud vám vytvoří tisková data v pdf., nezaškrtávejte při tisku políčko „přizpůsobit velikost“.
Nezadávejte mu často úkoly, u kterých má pocit, že jsou pod jeho úroveň (někdy ovšem bohužel nikoliv mimo jeho náplň práce), jako například: „Můžeš mi udělat šipku doleva a doprava?“
Pokud mu zadáváte práci, nepoužívejte dobře míněné upřesnění: „Chci, aby to bylo hezké.“
Když chce náhodou slyšet váš názor na nově vzniklý návrh vizuálu, vyvarujte se průpovídek typu:
- Hmm hezký, vypadá to trochu jako vizuál Národní galerie.
- A to už je finál?
- V Malování bych to udělala líp.
- Já bych to udělala spíš žlutý.
- No je to takový moc to.. no nevim no.
Místo toho zařaďte pochvaly jako:
- Páni, to je normálně na nominaci na Czech Grand Design!
- I kdyby se tohle nakonec nevybralo, tak si to vytisknu a dám na nástěnku.
- Podle mě je tě tu škoda, měl bys jít pracovat k Najbrtovi. (Nebo radši ne, toho se taky vyvarujte.)
Když ho chcete naštvat a zároveň mu dát najevo, že nestihl deadline, vytvořte si požadovaný formát sami, v Malování.
Obecně řečeno, grafika je lepší chválit. Vězte totiž, že tím nic nezkazíte, a o tom jak bude vizuál nakonec vypadat, nerozhodujete vy a už vůbec ne váš názor.
Účetní
Osůbka sedící obklopena šanony ve vlastní (zamykatelné) kanceláři (grafik by mohl závidět). Zásadní článek pro chod celé organizace, i když nikdo absolutně nechápe co s těmi všemi papíry, co mu dáváte, dělá.
Jelikož má práce až nad hlavu, věci, které můžete ovlivnit, ovlivněte.
Proto účetním nenoste:
- doklady placené osobní platební kartou (nejdou v rámci firmy vyúčtovat)
- vybledlé účtenky (i když je pravda, že účetní je někdo jako kouzelník a dokáže si s nimi poradit)
- faktury se špatným odběratelem (většinou jste to vy, tak snad dokážete napsat svoje fakturační údaje)
- faktury se špatným dodavatelem (prostě.. přemýšlejte u toho)
- faktury s textem „produkční práce 10 000 Kč“. Buďte konkrétní a rozepište to alespoň na počet hodin a sazbu (a zkontrolujte si, jestli jste se nespletli o nulu)
- účtenky za zboží (co to jako přesně je „zboží“?)
Fotograf
Když chcete, aby měl váš festival nějakou tvář, mimo grafika je důležité mít i dobrého fotografa. Měli byste ho umět dobře nabriefovat o tom, jakou vypovídající hodnotu by fotky měly mít. Pak byste do jeho tvorby ale už neměli moc kecat. Taky byste mu v rámci možností měli dát dost času na zpracování.
Tady si odpusťte řeči jako:
- Nemělo by to být víc kontrastní?
- To je v pohodě, stačí když to vezmeš třeba na mobil.
- Máš už ty fotky?
- V Malování bych to udělala líp.
Když jeho fotky posíláte do novin nebo k jinému zveřejnění, uvádějte jeho kredit. (© se píše na klávesnici jako Alt+Shift+C)
Marketingový specialista
Marketingové oddělení je pro vás zásadní, jelikož jeho prostřednictvím dostáváte své projekty k veřejnosti. Většinou je těch věcí, které musí dostat do veřejného prostoru víc než dost. Když se navíc snažíte nedělat prvoplánový a podbízivý program, musíte počítat s tím, že dostat to všechno k lidem a nalákat je k zakoupení vstupenky je docela kumšt.
Marketingovému týmu se velmi často otevírá kudla v kapse například když slyší:
- Proč to ještě není vyprodané?
- Podle mě pro to neděláte dost.
- To už máte zase poradu? Kdybyste radši něco dělali.
- Vy se máte, narozdíl od nás produkčních, můžete sedět na homeofficu. (pozn. obecně se vyvarujte narážek na to, že „kdo pracuje na homeofficu v podstatě nepracuje, má dovolenou nebo si válí šunky doma.“)
I když markeťáky ve skutečnosti spíš štveme, o kulturních institucích, festivalech a divadelních spolcích, se kterými jsem spolupracovala, bylo vždycky vědět!
Jazykový a textový korektor
Na tuto profesi mám dva úhly pohledu. Prvním je – nezáviděníhodná pozice člověka, co má na starosti číst všechny texty, které směřují (nejen) do veřejného prostoru. A jelikož chyb v textu si může všimnout kdokoliv, důsledky padají na korektorovu hlavu. Naštěstí v dnešní době nikdo nic moc nečte nebo alespoň nedočte, takže se šance minimalizuje.
Druhý pohled – práce snů, kdy vám lidé dávají k přečtení zajímavé texty a ještě stojí o to, abyste jim v nich hledali chyby. A k tomu nekonečná zásoba klávesových zkratek, jako Alt+0169 v paměti.
Já osobně lidi na této pozici tajně obdivuju. My smrtelníci (byť někteří vítězové olympiády okresního kola v českém jazyce) prostě ty čárky, spojovníky a spřežky nemáme vždy zcela pod kontrolou.
Věděli jste třeba, že se píše „protežovat“ (upřednostňovat někoho) a ne „protěžovat“? No já už to teď vím…
Tenhle článek je dlouhý a mohl by být ještě delší. Když jsem se v devatenácti rozhodovala co dál dělat, byla jsem přijata na univerzitu do Olomouce, na obor Český jazyk se zaměřením na editorskou práci ve sdělovacích prostředcích. Nakonec jsem tam nešla. Ne protože by mi došel dech, pokaždé když bych to někomu říkala, ale protože bych se nestala produkční.
A grafičkou
A fotografkou
A někdy účetní
A někdy i marketingovou specialistkou
A občas uklízečkou
A často správkyní sociálních sítí
Ale nikdy office manažerkou, na to nemám.
2021-06-08, TT
.png)
.png)